S cílem usnadnit uživatelům používat naše webové stránky využíváme cookies. Používáním našich stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookie na vašem počítači / zařízení. Nastavení cookies můžete změnit v nastavení vašeho prohlížeče.

KONTAKTY

Marek Gonda
Komňa
687 71
tel: objednávky Jana Svobodová 775 766 210
holerad@seznam.cz
FB Marek Gonda
tel: výroba M. Gonda 608 204 842

»
Ladění základního tónu fujar a píšťal

Když nám už píšťala nebo fujara hraje, můžeme ji doladit do určitého tónu. Intervaly mezi jednotlivými alikvótními tóny v řadě píšťaly nejsou ideální, u vyšších tónů jsou oproti ideálu o něco vyšší. Proto je při ladění píšťal dobré vybrat si tón, který se nachází ve středu registru píšťaly. U šestidírových píšťal je to druhý alikvótní tón odspoda, u koncovek a fujar čtvrtý.

Nástroje je v zásadě možné ladit jen směrem k vyššímu tónu a to postupným zkracováním délky nástroje. Výšku laděného tónu buď porovnáváme s tónem jiného spolehlivě naladěného nástroje nebo měříme na ladičce. Je třeba pamatovat na to, že tón laděného nástroje je třeba nechat o něco hlubší, protože naolejováním se jeho frekvence zvýší o 15-20 centů.

Nástroje se dají i mírně podladit (maximálně asi o 20 centů) a to vložením dolaďovacího kroužku na spodní konec. Výhodou takového kroužku je, že na koncovkách s velkým vývrtem je možné zakrývat spodní otvor jen jedním prstem a šestidírové píšťaly s tímto kroužkem lépe vyrážejí. Pozor, při ladění je třeba myslet i na to, při jaké teplotě ladíme. Pokud je v místnosti příliš chladno, bude tón nižší, pokud příliš horko, bude vyšší. Ideální je ladit při teplotě 20 stupňů.

Poté, co jsme naladili základní tón nástroje, můžeme přistoupit ke zhotovení hmatových otvorů. Způsobů rozmístění otvorů je více, mnozí slovenští výrobci ale pro dosažení durové stupnice u píšťal používají tento vzorec:

D = délka píšťaly od hrany po konec 
d = průměr vrtání píšťaly

umístění středů dírek od dolního okraje nástroje (velikost dírek na šestidírových píšťalách bývá většinou 6 mm, u G-čkové píšťaly a hlubších i víc):

1. dírka = 2 × D/14 + d
2. dírka = 3 × D/14 + d + 6 mm
3. dírka = 4 × D/14 + d
4. dírka = 5 × D/14 + d + 6 mm
5. dírka = 6 × D/14 + d + 6 mm
6. dírka = 7 × D/14 + d + 6 mm

U fujar se často používá tento vzorec, ladění ale pak není úplně přesné:

D = délka fujary od hrany po konec
d = průměr vrtání fujary

umístění středů dírek od dolního okraje nástroje (velikost dírek na fujarách bývá většinou okolo 12 mm):

1. dírka = 2 × (D + 1,36 × d)/14 + d
2. dírka = 3 × (D + 1,36 × d)/14 + d
3. dírka = 4 × (D + 1,36 × d)/14 + d

Po vyvrtání dírek začistíme vnitřek píšťaly brusným papírem nalepeným na tyčce. Dírky můžeme také vypálit rozžhaveným vrtákem, tím se spolehlivě zbavíme všech dřevěných chlupů, které vznikly při vrtání.

Aby píšťala dobře ladila, je obvykle třeba udělat ještě další úpravy hmatových otvorů. Ztenčením stěny nad hmatovým otvorem se tón hraný při odkrytí tohoto otvoru zvyšuje. Tón se také dá zvyšovat zvětšováním hmatového otvoru směrem nahoru, tedy k hraně, popřípadě jeho podřezáváním z vnitřní strany píšťaly.

Podřezávání hmatového otvoru z vnitřní strany

Dolů se dá tón ladit jedině zmenšováním hmatového otvoru, například nanesením lepidla na jeho okraje.