Aké miesto má hudba vo všeobecnosti v Tvojom živote? Je Tvojou, prácou, zábavou, záujmom?
Hudba je pro mne jazykem duše.. Můžeš mluvit svahilsky, česky, finsky, to je jedno.. Hudba je však jazyk, který přesahuje rámec těla i hmoty.. Je pro mne... - ani nevím, jak to napsat.. asi jazykem Stvoření.. Vytváří totiž v nitru člověka obrazy - prastarý Logos.. Je jakýmsi promícháním toho, co není vidět s tím, co hmatatelně držíme v rukou..
Hudbou roztančíš vodu a s ní všechny buňky v těle.. Ano, určitě mne baví.. Spíše než zajímá, mne zve.. - k tanci Života.. Zároveň je pro mne zviditelněním spirituální podstaty světa.. a sebevyjádřením v ní.. Jestli je pro mne hudba práce? - jak se to vezme.. ve tom smyslu, že mi přináši i obživu, pak ano.. ale nechci hudbu pracovat - makat na ní.. chci v ní plynout.. A proto také nejsem technicky založený hráč (ano, troška výmluva mé lenosti ;)
Kedy a ako si sa po prvýkrát stretol/a s koncovkou?
Dostal jsem jí od bývalé přítelkyně, která ji dostala od kamaráda Mira Švického. Bylo to v roce 2007. Byl to tedy dar. Ten samý dar (koncovka - tentokrát vyrobená Tebou, Marku) pak zase putoval ode mne k ní.. :)
Zaujímal/a si sa o históriu tohto nástroja?
Ano, zajímal.
Naučil/a si sa hrať tradičné piesne?
Nikoli a nikdy jsem to ani nezkoušel. Jak již jsem psal, jsem tak trochu líný se učit techniku. Třeba k tomu ale ještě na stará kolena dospěji.. :) Zatím užívám "mladického" dovádění v podobě pouze "improvizační" hry.. Mistr hry na koncovku se možná poušklíbne, ale mě to tak vyhovuje. V životě samém je tolik věcí, které ode mne vyžadují disciplínu, že si tohle do hudby rozhodně tahat nemíním. Tu chci žít, ne hoblovat podle pravidel.. :) Toho, že se tím na druhou stranu částečně omezuji v technických možnostech, jsem si vědom..
Ako si sa učil/a hrať na koncovku?
Fůůůůů!!! Fůůů-fufufu-fufůůůůůůů! Túúúúúúúú!! tututututututu!! Týýýýýýý-tytytyty!! - nikdo mi neřekl, jak se na ní hraje. Nevěděl jsem o tom absolutně nic. Tak jsem zkoušel a píšťala mě učila sama. Pak to udělalo za pár dní cvak a začalo mi to trochu jít.. Pak už jsem jen pískal..
Je niečo, čo Ti pomohlo pri učení sa hrať na koncovku?
Sednout si s koncovkou, poprosit ji, ať mě učí a hrát, hrát, hrát (si).. Zkoušet, prociťovat, BÝT ZTICHA a pak do něj zase trylkovat..
Ako používaš koncovku? V kapele? S ľuďmi? Pre vlastné hranie?
Všude - sám, s lidmi i se spoluhráči..
Ako pracuješ s koncovkou s ľuďmi?
V rámci kruhů. Spolu se šamanskými bubny.. Důležité je pro mne lidem sdělit, že MOHOU hrát, že to zvládnou. Že ono: "Já to ale neumím..." je jen to, co má být překonáno. A pak již je na každém, zda se z něj stane mistr, nebo si jen občas zahraje pro radost.
Lidé jsou především bytosti, které hudbu dokáží tvořit. Ale i zde jsme se stali obětí konzumu - chodíme konzumovat koncerty a představení. Sami ale nástroj do ruky nevezmeme - my na to přece NEUMÍME hrát.. A tahle myšlenka dle mne plodí pak životě tolik škody, že to jen s těží dohlédnout.
Je pre Teba koncovka výnimočný nástroj, alebo len jeden z mnohých?
NAPROSTO vyjímečný. Je tak jednoduchý (v tom nejlepším slova smyslu). Jednoduchost pro mne znamená pocta. A přece dokáže s lidským nitrem provádět takové úžasné věci.. A ten její čerstvý zvuk, to je pravé požehnání pro lidskou duši a samozřejmě uši.. :)